Takže jste se přihlásili

...a teď nevíte co s tím.
Vzhledem k tomu, že si při přihlašování můžete vybrat window manager, který chcete použít (Enlightenment v Gnome), bude vaše obrazovka vypadat pravděpodobně jinak, než třeba u mě (fvwm). Rozdíly mezi těmito window managery velice ovlivňují styl práce s okny a virtuálními plochami a nemůžeme je zde rozebírat. (vidím, že jsme právě získali námět na nový článek. Dobrovolníci?)

Podstatné v linuxu je, že se zde na rozdíl od jiných operačních systémů plně využívají všechna tři tlačítka myši (a někdy i to kolečko).
Není to úplně pravidlem, ale obvykle se ve většině programů (i na textové konzoli) levým tlačítkem označuje text a následně se prostředním tlačítkem vkládá na určenou pozici (clipboard :-))
Nad desktopem (mimo okno) se význam tlačítek změní (v závislosti na window manageru) - obvykle nějaká menu nebo seznam oken.

Nejdůležitějším bodem v Xech je bezesporu emulace terminálu (xterm, eterm, rxvt, nterm....). V okamžiku, kdy nějaký spustíte (třeba výběrem z menu), máte linux pod kontrolou.
Do příkazové řádky můžete zadávat veškeré příkazy vašeho linuxu. (Je to taková obdoba command.com ve Windows, ale mnohem mocnější.)

Základní příkazy pro pohyb v adresářové struktuře (znáte z informatické propedeutiky I.):

Některé důležité adresáře: Př: Malé cvičení na základní příkazy.
$ cd /tmp
/tmp$ mkdir pomocny
/tmp$ cd pomocny
/tmp/pomocny$ pwd
/tmp/pomocny$ cd
$ pwd
$ ls /tmp/pom*
$ rmdir /tmp/pomocny
$ ls /tmp/pom*

Práva souborů v Linuxu

V Unixech máme tři základní druhy práv: Jak jste si všimli, pro soubory znamenají práva něco mírně jiného než pro adresáře.

Práva můžeme nastavit pro tři typy uživatelů:

Číslo v závorce použijeme při nastavování práv pomocí číselného kódu. Čísla se mohou sčítat - proto když chci pro sebe všechna práva, vypočítám je jako 4 + 2 + 1 = 7. Právo pro čtení a zápis: 4 + 2 = 6.
Pro změnu práv se používá příkaz

  chmod xxx jmeno_souboru
kde xxx znamená vypočítané číslo pro vlastníka, skupinu, ostatní (v tomto pořadí).
Např.
chmod 761 muj_soubor.txt
znamená nastav práva pro muj_soubor takto: Pro vlastníka plný přístup, členové skupiny mohou soubor číst a zapisovat a ostatní pouze spouštět.

Spouštění programů:

V terminálu naťukáte prvních pár znaků jména programu, zmáčknete klávesu tab, pokud se nic neděje, nebo se nedoplní celý název souboru, zmáčkněte ji ještě jednou a uvidíte možnosti, ze kterých si můžete vybrat. doplňte tedy dalších pár znaků ze jména a zkuste opět tab. Tak můžete postupovat až ke konečnému jménu programu.

Je to zbytečně složité? Nikdo vás nenutí to takhle "zkoušet" s klávesou tab. Můžete samozřejmě vyťukat celé jméno souboru, ale pro začátečníky je to zajímavý způsob jak náhodou najít nové aplikace, které by se jim mohly hodit. No a těm zkušenějším (rychlejším?) ušetří nějaký čas.
Tohle doplňování platí i pro vypisování cesty.

Např:
Naťukám cdmezerník/u zmáčknu tab, samo se doplní na /usr/
přidám d zase tab, nic se neděje, přidám o, opět tab a doplní se na "cd /usr/doc/".
Vzhledem k tomu, že nepíši všemi deseti a nepamatuju si přesně názvy souborů, se to pro mě nedocenitelná pomůcka!

V případě, že chcete spoustit program a ono to nefunguje, zkuste se podívat, zda máte nastavena práva pro spuštění souboru (častá chyba), nebo daný soubor neleží v adresáři určeném proměnnou $PATH.
Náprava prvního případu je triviální - přidáte souboru atribut x (execute). V druhém případě budete muset specifikovat soubor i s cestou (stačí relativní).

Např. souboru "cdr-length.pl" v domovském adresáři dám práva pro sebe všechny, pro skupinu číst a spouštět a pro ostatní zakážu přístup úplně. Poté program spustím:

$ chmod 750 cdr-length.pl
$ ./cdr-length.pl

....
teď budete pracovat s aplikacemi
....

No a nakonec se z linuxu odhlásíte volbou logout, close session, exit fvwm nebo nějakou podobnou. V žádném případě neukončujte práci s počítačem vypnutím elektriky! Pro případy vypnutí nebo restartování počítače existuje vhodný příkaz - v přihlašovací obrazovce vyberte volbu "Systém->Ukončit" resp. "Systém->Restartovat".

chicky