5. Cvičení – Síťová vrstva 1 - Počítačové sítě

Cíle cvičení

• Inspekce hlaviček IP paketů
• Zjištění odezvy uzlů sítě
• Zjištění vzdálenosti nějakého uzlu sítě a inspekce ICMP paketů
• Zjištění cesty k uzlu sítě a zjištění autonomních systémů na cestě
• Nastavení IP adresy a masky sítě
• Zjištění obsahu a manipulace se směrovací tabulkou a nastavení místních IP adres

Inspekce IPv4 paketů

IPv4 packet má následující strukturu.

Úkol: Pomocí wiresharku nebo MS Network monitoru najít v hlavičce IP paketu zdrojovou a cílovou IP adresu, Time To Live (TTL), délku hlavičky, délku celého paketu a protokol dat použitých v těle paketu.

Zjištění odezvy uzlů sítě

Odezva uzlu sítě se dá zjistit pomocí příkazu ping. Pro pingování broadcast adresy slouží na linuxu patametr -b.

Úkol: Pomocí příkazu/programu ping najděte na virtuální síti 10.1.0.0 nějaký virtuální stroj, který neběží na Vašem počítači. Více informací o virtuálních sítích je v jejich popisu.

Inspekce IPv4 paketů a zjištění odezvy uzlů sítě je za 1 bod

Zjištění vzdálenosti nějakého uzlu sítě a inspekce ICMP paketu

Ping umožnuje nastavit Time To Live (TTL) u svých paketů. Pomocí nastavování této hodnoty se dá zjistit vzdálenost (počet hopů) nějakému uzlu sítě.

Úkol: Pomocí wiresharku nebo MS Network monitoru zachytit komunikaci programu/příkazu ping.

Úkol: Pomocí nastevení parametru TTL u příkazu ping zjistit vzdálenost uzlu google.cz.

Zjištění cesty k uzlu sítě a zjištění informací o autonomních systémech

Zjistit cestu k uzlu sítě lze na linuxu pomocí programu traceroute a na windows pomocí příkazu tracert.

Informace o autonomnín systému ke kterému ip adresa patří se dá zjistit na linuxu pomocí programu whois.

Úkol: Zjistit cestu k google.cz. Pro alespoň dva uzely cesty zjistit k jakému autonomnímu systému patří.

Zjištění vzdálenosti nějakého uzlu sítě, zjištění cesty k uzlu sítě a zjištění informací o autonomních systémech je za 1 bod

Nastavení IP adresy a masky sítě

Jak nastavit IP adresu a masku sítě na linuxu je popsáno v dokumentu popisujícím vitruání stroje.

Zjištění obsahu a manipulace se směrovací tabulkou

Výpis a manipulace se směrovací tabulkou se provádí na windows i na linuxu pomocí příkazu route. Postup na linuxu ne v vitruáních strojů.

Zapnutí routování a nastavení překladu adres (NAT)

Jak zapnout routování v linuxu a jak nastavit SNAT je popsáno v popisu vitruáních strojů.

Jak nastavit to samé ve windows je popsáno v následujícím dokumentu.

Úkol (za 1,5 bod): Pomocí nastavení IP adres, rourotovacích tabulek, zapnutí routování a SNAT vytvořte následující topologie, kde u první bude routrem linux a klientem windows a u druhé routerem windouws a klientem linux.

kde L je poslední číslo ze čtyřčíslí IP adresy hostujícího systému.

Postup pro linux router a windows klient:

• Na linux routeru je potřba přenastavit ip adresu rozhraní eth1 na 10.1.L.1 s odpovídající maskou sítě, povolit předávání IP paketů mezi síťovými rozhraními a nastavit SNAT tak, aby požadavky z eth1 přeposílal na eth0
• Na windows klientu, je třeba nastavit ip adresu rozhraní "Local Area Connection 4" na 10.1.L.2 spolu s odpovídající maskou sítě a nastavit defautní bránu/směr na 10.1.L.1

Postup pro windows router a linux klient:

• Na windows routeru je potřba přenastavit ip adesu rozhraní "Local Area Connection 4" na 10.1.L.1 (nenastavovat defaultní dránu) a nastavit SNAT a předávání IP paketů mezi síťovými rozhraními tak, aby požadavky z "Local Area Connection 4" přposílal na "Local Area Connection 3"
• Na linux klientu, je třeba nastavit ip adresu rozhraní eth1 na 10.1.L.2 spolu s odpovídající maskou sítě a nastavit defautní bránu/směr na 10.1.L.1

Funkčnost je například možné vyskoušet pomocí tracert 158.194.80.13 z klienta. Ve výpisu by se měla jako první objevit adresa 10.1.L.1

Výpis informací s PIv4 hlavičky

Úkol (za 0,5 bodu): Modifikujte úkol z minulého cičení, aby zobrazoval následující informace z IP hlavičky:

• IP adresu příjemce a odesilatele
• verzi protokolu
• velikost hlavičky
• velikost paketu
• identifikátor paketu
• ttl