Hudba
Hudební a zvukové počítačové programy, které
používám
Pro skládání
hudby: | Cakewalk (DOS)
|
Pro sazbu
not: | Mup (DOS nebo Linux)
|
Pro jednoduchou úpravu
zvukových souborů: | Audacity (Linux)
|
Pro doplňování nástrojů do
hudby jiných autorů: | Ardour (Linux)
|
Mé práce
Yamaha CS1x
Soundtrack k filmu Il Macellaio Romano (hudba z let
2005–2015):
01.mp3 •
02.mp3 •
03.mp3 •
04.mp3 •
05.mp3 •
06.mp3 •
07.mp3 •
08.mp3 •
09.mp3 •
10.mp3 •
11.mp3 •
12.mp3 •
13.mp3 •
14.mp3 •
15.mp3 •
16.mp3 •
17.mp3 •
18.mp3 •
19.mp3 •
20.mp3 •
21.mp3
Ve skutečnosti jsem tuto sbírku skladeb nesložil přímo ke zmíněnému
filmu, ale vzhledem k tomu, že jsem v tomto případě prováděl také
filmový střih, vybíral jsem hudbu ze svých starších výtvorů tak, aby se
hodila ke konkrétním částem filmu, a pak jsem podle ní film stříhal. U
některých skladeb je slyšet, že jsem ještě moc neznal možnosti Yamahy
CS1x.
Soundtrack k filmu ICDDEA 2015:
01.mp3 •
02.mp3 •
03.mp3 •
04.mp3 •
05.mp3 •
06.mp3 •
07.mp3 •
08.mp3
V tomto případě byl postup opačný. Film už byl kompletně
nastříhaný od jiného autora, takže jsem musel skládat hudbu přímo pro
konkrétní části filmu tak, aby tam časově sedla a aby se její části
hodily ke konkrétním scénám a jejich změnám. Proto občas v průběhu
stejné skladby hudba mění svůj charakter i rychlost. Protože bylo
vhodné, aby film byl hotový co nejdříve, složil jsem soundtrack ve
volných chvílích během dvou týdnů, proto možná některé části nejsou
příliš propracované.
Soundtrack k filmu Operation Wiener Schnitzel:
01.mp3 •
02.mp3
Tentokrát jsem hudbu složil k filmu jako celku a nemění se podle jeho
částí. Prováděl jsem sice i střih filmu, ale jen tak, aby souhlasil s
délkou hudby, a současně jsem upravoval hudbu tak, aby pokrývala délku
filmu.
Soundtrack k filmu Wavrechain-sous-Denain 2015:
01.mp3 •
02.mp3 •
03.mp3 •
04.mp3 •
05.mp3 •
06.mp3 •
07.mp3
Soundtrack k filmu De Donkere Gracht:
01.mp3 •
02.mp3 •
03.mp3 •
04.mp3 •
05.mp3 •
06.mp3 •
07.mp3 •
08.mp3 •
09.mp3 •
10.mp3
Soundtrack k filmu Ma nafx nitkellem bil-Malti:
01.mp3 •
02.mp3 •
03.mp3 •
04.mp3 •
05.mp3 •
06.mp3 •
07.mp3 •
08.mp3 •
09.mp3
Soundtrack k filmu Le château du nord:
01.mp3 •
02.mp3 •
03.mp3 •
04.mp3 •
05.mp3 •
06.mp3 •
07.mp3 •
08.mp3
Soundtrack k filmu Jihozápadní integrál:
01.mp3 •
02.mp3 •
03.mp3 •
04.mp3 •
05.mp3 •
06.mp3 •
07.mp3 •
08.mp3 •
09.mp3 •
10.mp3 •
11.mp3 •
12.mp3 •
13.mp3 •
14.mp3
Soundtrack k filmu Olomoucký guláš:
01a.mp3 •
01b.mp3
Vzhledem k tomu, že během přehrávání hudby se mluví, původní
záměr byl, aby hudba byla nenápadná a nerušila. Jak je ale slyšet, jako
obvykle mi to ujelo, takže ve filmu bylo nutné hudbu zeslabit. Dále
bylo potřeba, aby se několikrát plynule opakovala, proto začátek
skladby navazuje na její konec. Na této stránce jsou sice uvedeny dvě
skladby, ale ve skutečnosti ta druhá není určena s samostatnému
poslechu, obsahuje jen zvuky bicích nástrojů a v poslední části filmu
doprovází první skladbu.
Yamaha CS2x
Soundtrack k filmu Tout ce que vous dites peut être utilisé
contre vous:
01.mp3 •
02.mp3 •
03.mp3
Yamaha OPL2 (YM 3812)
Soundtrack k filmu Expedice 2: Vídeň (1995–1996):
cesta.mp3 •
kmost.mp3 •
snidane.mp3 •
brambory.mp3 •
razor.mp3 •
stromy.mp3 •
sfred.mp3 •
mklavir.mp3 •
spagety.mp3 •
wclub.mp3 •
pizza.mp3 •
dumgm.mp3 •
sanque.mp3 •
mdrevo.mp3 •
montparn.mp3 •
lostrov.mp3 •
gandb.mp3
Skladby jsem složil v letech 1995–1996, ale autor tohoto filmu je
použil až v roce 2015.
Soundtrack k filmu Návštěva z Prahy (1995–1996):
irwin.mp3 •
xenphax.mp3 •
stolek.mp3 •
spectrum.mp3 •
sblade.mp3 •
xothrax.mp3 •
gkytara.mp3 •
chodba.mp3
Opět hudba z let 1995–1996 použitá autorem tohoto filmu v roce
2015.
Soundtrack k filmu Expedice 5: Vídeň (1995–1996):
monn.mp3
A ještě jednou hudba z let 1995–1996 použitá autorem tohoto filmu
v roce 2015.
Výběr dalších skladeb (1995–1996):
agent.mp3 •
agent2.mp3 •
apanae.mp3 •
bkopi.mp3 •
bluewind.mp3 •
chemins.mp3 •
dvez.mp3 •
eewne.mp3 •
enrico.mp3 •
forest.mp3 •
frocks.mp3 •
hostinec.mp3 •
hrad1.mp3 •
hrad2.mp3 •
htrava.mp3 •
inn.mp3 •
legenda.mp3 •
lile.mp3 •
noc.mp3 •
pcurtain.mp3 •
pgate.mp3 •
pstairc.mp3 •
sinclair.mp3 •
tenne.mp3 •
titulky.mp3 •
tkytara.mp3 •
train.mp3 •
tunel.mp3 •
wespee.mp3 •
yovera.mp3 •
zacatek.mp3 •
zahrada.mp3
Vzhledem k tomu, že zvukový čip Yamaha OPL2 ani zvuková karta Sound
Blaster 2 neobsahují žádné předdefinované zvuky, musel jsem všechny
"hudební nástroje" použité v uvedených skladbách vyrábět
synteticky, což byla teprve ta správná programovací zábava, zvlášť když
jsem nevěděl, jak přesně funguje FM syntéza, a některé parametry jsem
jen odhadoval podle sluchu. Na druhou stranu jsem měl možnost
pracovat se skutečným zvukovým syntetizérem, učit se, jak funguje, a
vyrábět nové zvuky, čímž může hudba získat na zajímavosti.
Předpokládám, že některé skladby budou opět použity jiným autorem k
některých jeho filmům.
Mé vybavení
Yamaha CS1x
Digitální syntetizér Yamaha CS1x z roku 1996. Zvuk
je vytvářen přehráváním zvukových vzorků uložených v paměti o velikosti
4,5 MB. Ta obsahuje 480 zvuků hudebních nástrojů, 11 bicích sestav a
další hromadu zvukových vzorků, které lze používat pro vytváření nových
zvuků. Ty jsou složené z jednoho až čtyř hlasů se spoustou parametrů,
128 takových zvuků je předdefinováno a dalších 128 lze vytvořit a
uložit do paměti. Celková polyfonie je 32 hlasů stereo a CS1x je
kompatibilní se zvukovými standardy GM, GS a XG. Hlavní zajímavostí
jsou poměrně velké možnosti úpravy zvuků ve stylu analogových
syntetizérů a jejich skládání do vrstev, pro živé hraní se hodí šest
otočných ovladačů. Pokud by to někomu připadalo příliš složité, může
využívat jen standardu XG, který je mocnějším nástrojem, než by většina
lidí předpokládala. Díky tomu lze pracovat i s efektovým procesorem
(reverb, delay, chorus, phaser, distortion a podobně). Podporováno je
16 kanálů MIDI. Klávesnice pokrývá pět oktáv, rozsah lze posouvat.
Vzhledem k tomu, že CS1x obsahuje sériový port TO HOST, pro připojení k
počítači stačí použít sériový kabel (podobně jako u novějších nástrojů
USB). Dříve jsem pracoval s tímto připojením, ale později jsem začal
mít složitější sestavu a používám klasické propojení typu MIDI. Yamaha
CS1x byl můj první klávesový syntetizér, který jsem koupil jako novinku
v roce 1996. O několik let dříve jsem sice mohl dělat pokusy na Kawai
FS-690, ale ten mi nepatřil, nebyl s ničím propojený přes MIDI a také
nevím, jestli bych ho označil jako syntetizér.
|
|
Yamaha CS2x
Digitální syntetizér Yamaha CS2x z roku 1999.
Podobný jako Yamaha CS1x, ale s pamětí 16 MB obsahující 779 zvuků
hudebních nástrojů, 30 bicích sestav a další hromadu vzorků pro
vytváření nových zvuků, kde 256 je předdefinovaných a dalších 256 lze
vytvořit a uložit do paměti. Některé zvuky jsou stejné, jako má Yamaha
EX5, některé jsou nahrané ze zvukového výstupu Yamahy FS1R. Polyfonie
je 64 hlasů stereo, možnosti úpravy zvuků jsou mírně rozšířené (např.
high pass filter), pro živé hraní je tu osm otočných ovladačů. CS2x je
zpětně kompatibilní s CS1x, ale ne stoprocentně – některé zvuky a
skladby vytvořené pomocí CS1x nezní stejně na CS2x. Kdyby byl výsledek
vždy stejný nebo lepší, nebyl by to problém, ale bohužel některé mé
skladby z CS1x zní na CS2x hůře, protože jsem kombinaci zvuků ladil
speciálně pro CS1x. Proto mám zatím obě dvě.
|
|
Arturia MicroBrute
Analogový syntetizér Arturia MicroBrute z roku 2014.
Nabízí jeden hlas vytvářený jedním oscilátorem s možností míchat tři
různé oscilační vlny a suboscilátor, přičemž každou vlnu i suboscilátor
lze nezávisle upravovat. Dále je tu multifunkční rezonanční filtr,
generátor obálky, nízkofrekvenční oscilátor, sekvencer a několik
dalších doplňků. Zajímavostí je malá matice pro propojování různých
částí systému nebo spojování s jinými zvukovými generátory, čímž se
nástroj částečně přibližuje k modulárnímu syntetizéru. Klávesnice se
zmenšenými klávesami pokrývá dvě oktávy, rozsah lze posouvat.
MicroBrute může zpracovávat i externí
zvukový vstup. Stylem vytváření zvuku a možnostmi se částečně
podobá známému staršímu syntetizéru Roland SH-101. V 80. a 90. letech
analogovou syntézu masově nahrazovaly digitální zvukové generátory, ale
v posledních letech se opět vrací a objevuje se v čím dál více
nástrojích.
|
|
Waldorf Streichfett
Digitální syntetizér Waldorf Streichfett z roku
2014. Jedná se o
emulátor starých smyčcových syntetizérů, tedy cílem nejsou ani široké
možnosti vytváření zvuku, ani věrný zvuk klasických smyčcových
nástrojů, ale napodobení analogových smyčcových syntetizérů ze 70. let.
A stejně jako tyto přístroje umožňuje i Streichfett bohatou polyfonii,
v tomto případě 128 hlasů stereo. Dále je k dispozici osmihlasý
generátor doplňkových zvuků a jednoduchý efektový procesor. Bohužel
nelze nezávisle ovládat hloubku a rychlost efektu, jsou spojené, což je
škoda, protože jinak procesor zní dobře. Kdyby nástroj neměl tento
nedostatek, obsahoval by efekt delay a aspoň primitivní displej, byl by
pro mě bezchybný.
|
|
Theremin Thor
Analogový syntetizér Theremin Thor z roku 2016,
který je zajímavý především způsobem ovládání, kdy se ruce pohybují ve
vzduchu a nedotýkají se nástroje. Zvuk vytváří oscilátor s jedním
hlasem a jednou barvou zvuku, pomocí dvou antén lze ovládat výšku a
hlasitost tónu. Theremin je jedním z prvních elektronických hudebních
nástrojů. Nemám ho propojen s počítačem (ani by to nešlo), používám ho
pouze pro živé hraní pomocí jeho vlastního zvukového generátoru, nebo
jako ovladač pomocí převodníku Sonuus G2M V3.
|
|
Casio CZ-1000
Digitální PD (phase distortion) syntetizér Casio
CZ-1000 z roku 1985. V tomto případě PD syntéza pracuje s 8 typy
oscilační vlny a 8 hlasy mono 1-oscilátorové syntézy, nebo 4 hlasy
2-oscilátorové syntézy. Dva libovolně vytvořené zvuky lze také skládat
do jednoho kombinovaného zvuku, pak nástroj používá jen jeden hlas.
Zajímavostí jsou 8-krokové obálky (většina jednodušších syntetizérů
používá 4-krokové). Jde o téměř stejný nástroj jako známější Casio
CZ-101 z roku 1984, které ale má zmenšené klávesy, přičemž klávesy
CZ-1000 jsou normální velikosti. U obou typů klávesnice pokrývá čtyři
oktávy.
|
|
Akai S20
Sampler Akai S20 z roku 1997. Pro zálohování
nahraných zvuků je určena disketová jednotka.
|
|
Roland Alpha Juno-1 + DTronics DT 300
Analogový syntetizér Roland Alpha Juno-1 z roku
1986. Nabízí 6 hlasů mono 1-oscilátorové syntézy, klávesnice pokrývá
čtyři oktávy. Jde o téměř stejný nástroj jako Roland Alpha Juno-2 ze
stejného roku, který se liší jen pětioktávovou dynamickou klávesnicí a
dírou na paměťovou cartridge. Později jsem k němu
přikoupil externí programátor DTronics DT 300 z roku 2015,
který je vytvořen podle programátoru Roland PG-300 (původní programátor
určený k Alpha Juno-1). Zvuky lze sice vytvářet i bez něho
přímo na nástroji, ale vzhledem k tomu, že nástroj nabízí jen malý
jednořádkový displej a nepohodlná fóliová tlačítka (bohužel byla v době
výroby v módě), dal jsem přednost externímu programátoru. Pokud
někdo nestojí o vytváření nových zvuků a chce jen používat hotové
zvuky, potom naopak ocení malou velikost a hmotnost nástroje.
|
|
Yamaha DX11 + Volt Crafty X81pg
Digitální FM syntetizér Yamaha DX11 z roku 1988. V
tomto případě FM syntéza pracuje s 8 typy oscilační vlny a 8 hlasy
stereo 4-operátorové syntézy (8 algoritmů). Klávesnice pokrývá 5 oktáv.
Později jsem k němu dokoupil externí programátor Volt Crafty X81pg z
roku 2015. Ten není špatný, ale vadí mi velmi malá tlačítka na levé
straně a navíc programátor v tomto případě bohužel nepřináší příliš
velké pohodlí a ušetření práce.
|
|
Kawai K5m
Digitální aditivní syntetizér Kawai K5m z roku 1987.
Hlavní zajímavostí je aditivní syntéza, pomocí které lze vytvářet velké
množství typů zvuků, ale jejich vytváření je velmi obtížné (navíc je ze
záhadných důvodů prováděno pomocí miniaturních tlačítek – možná
proto, aby vzhled nástroje působil elegantně). Dále je tu 16 hlasů,
spousta možností kombinování a ovládání zvuků a čtyři nezávislé zvukové
výstupy. Displej je slušně velký a grafický (umožňuje zobrazovat
cokoliv, nejen text nebo předdefinované grafické tvary), ale bohužel
opět ze záhadných důvodů nejsou grafické možnosti skoro vůbec
využívány, na rozdíl třeba od pozdějšího Waldorf Blofeld. Původně jsem
měl verzi Kawai K5 ze stejného roku, která má naprosto stejné funkce
jako K5m, jen má navíc kvalitní pětioktávovou klávesnici a kolečka
ohýbání tónu a modulace, ale později jsem ji prodal. Sice mám obecně
raději klávesové verze, ale v případě K5 mi vadilo, že nástroj je
opravdu velký a těžký.
|
|
Waldorf Blofeld
Digitální wavetable syntetizér Waldorf Blofeld z
roku 2009. Typ který mám, je někdy označován jako Blofeld
Keyboard, protože existuje i malá verze z roku 2007, která se také
jmenuje Blofeld a má naprosto stejné funkce, jen je bez klávesnice
(proto je někdy označována jako Blofeld Desktop), bez MIDI výstupu a
koleček ohýbání tónu a modulace. Nástroj nabízí 3-oscilátorovou
virtuálně analogovou syntézu, kde dva oscilátory mohou pracovat také s
wavetable syntézou nebo přehrávat uživatelem nahrané zvukové vzorky.
Počet hlasů závisí na složitosti vytvořených zvuků, podle výrobce je
maximální počet 25 hlasů. Displej je menší než u Kawai K5m, ale jinak
mnohem lepší, protože konečně opravdu využívá své grafické možnosti.
Klávesnice pokrývá čtyři oktávy a působí
kvalitním dojmem. Pro mě je nejzajímavější wavetable syntéza, která
navazuje na známý PPG Wave a pozdější Waldorf Q a Microwave (Blofeld
obsahuje wavetable i z těchto nástrojů). Dále jsou tu dva multifunkční
filtry, efektový procesor a virtuální modulační matice umožňující
zvukově propojit spoustu věcí s jinou spoustou věcí. V původní verzi
operačního systému nástroje byly nějaké chyby, ale naštěstí je výrobce
postupně opravil. Jediná nepříjemná věc je odfláknutý manuál, takže na
některé věci je potřeba přijít samostatně, nebo je zjistit z jiných
zdrojů.
|
|
Novation Bass Station 2
Analogový syntetizér Novation Bass Station 2 z roku
2013.
|
|
Kurzweil ME-1 (Micro Ensemble)
Digitální syntetizér Kurzweil ME-1 (Micro Ensemble)
z roku 2002. Jde o malý zvukový modul téměř bez ovládacích prvků a s
miniaturním displejem zobrazujícím maximálně dva znaky najednou. V
paměti o velikosti 16 MB obsahuje stejné zvuky jako Kurzweil PC2, které
přehrává s polyfonií 32 hlasů stereo. Celkem je k dispozici 256 zvuků
hudebních nástrojů, které, jak je u Kurzweilu zvykem, jsou velmi
kvalitní. Nástroje Kurzweil se dříve často používaly ke tvorbě hudby
pro hollywoodské filmy, ale v případě ME-1 by asi pro kompletní hudbu
tohoto typu byl problém v pouhých 32 hlasech. Na modulu nejsou žádné
ovladače úpravy zvuků, v recenzích se lze dočíst, že zvuky nelze
upravovat, a ani v manuálu nejsou žádné informace tohoto typu, ale ve
skutečnosti je upravovat lze. Stačí pomocí MIDI použít nějaký externí
ovladač nebo sekvencer a manuál ke Kurzweilu PC2R, kde je seznam
parametrů každého zvuku a jejich přiřazených ovládacích prvků. U
většiny ovládacích prvků nejsou uvedeny jejich MIDI kódy, ale lze
je najít v jiné části manuálu a takto poskládat celý systém. Bohužel i
manuál k PC2R je trochu odfláknutý, některé změny parametrů jsou dost
špatně slyšitelné a na displeji se nezobrazují, takže mi dalo dost
práce všechno vyzkoušet a srozumitelně sepsat. Úprava zvuků je poněkud
neobvyklá – většina ostatních nástrojů tohoto typu obsahuje sadu
úprav, která je společná pro všechny zvuky, ale v ME-1 má každý zvuk
vlastní sadu možných úprav.
|
|
Yamaha VL70-m
Digitální syntetizér s fyzikálním modelováním Yamaha
VL70-m z roku 1996. Jde o malý zvukový modul s jedním hlasem stereo a
téměř stejným zvukovým systémem jako Yamaha VL1. Jeho zajímavostí je
vytváření zvuku na základě fyzikálních modelů akustických hudebních
nástrojů, tedy zvuky nejsou předem nahrané, ale vytvářejí se během
hraní podle tvaru modelovaného nástroje, pohybu vzduchu uvnitř,
vibrací struny a podobně. Proto výsledný zvuk zní živěji než pomocí
předem nahraných zvukových vzorků nástrojů, jak je to běžné u většiny
jiných syntetizérů. Změnou parametrů je možné simulovat i chování
neexistujících nástrojů, nebo kombinovat vlastnosti různých nástrojů.
|
|
Boss DR-660
Digitální bicí automat Boss DR-660 z roku 1992.
|
|
Cyclone Analogic TT-606
Analogový bicí automat Cyclone
Analogic TT-606 z roku 2016. Je inspirován známým bicím automatem
Roland TR-606, ale na rozdíl od něho obsahuje možnost připojení přes
MIDI a další vylepšení.
|
|
Sound Blaster Pro 2
Zvuková karta Sound Blaster Pro 2 z roku 1991 pro
počítače PC, z níž pro vytváření hudby používám jen
zvukový čip Yamaha OPL3 (označovaný také jako YMF 262). Ten vytváří
zvuk na principu FM syntézy, která v tomto případě nabízí 8 typů
oscilační vlny a 18 hlasů stereo 2-operátorové syntézy (2 algoritmy), z
nichž 12 lze po dvojicích spojovat do 6 hlasů 4-operátorové syntézy (4
algoritmy). Pokud vezmu v úvahu jen 4-operátorovou část, její možnosti
jsou téměř stejné jako u některých známých profesionálních hudebních
nástrojů, např. Yamaha TX81Z, Yamaha DX11, Yamaha YS200, Yamaha TQ5
nebo herní konzole Sega Mega Drive. 2-operátová část je podobná např.
nástrojům Yamaha SY22 a Yamaha SY35, které ale jako doplněk používají
ještě další typ syntézy. Pro srovnání, slavná Yamaha DX7, kterou
používala snad polovina známých hudebníků v 80. letech, nabízí 16 hlasů
6-operátorové FM syntézy (32 algoritmů), ale jen jeden typ oscilační
vlny (sinus).
Zvukový čip OPL3 získal v 90. letech špatnou pověst, protože v té době
vycházela FM syntéza z módy, což bylo způsobeno tím, že naprostá
většina hudebníků nebyla schopná pomocí ní vytvářet nové zvuky a stále
jen používali několik stejných typů. Dále si spousta lidí plete OPL3 se
starším typem OPL2 (YM 3812 – např. ve zvukových kartách AdLib z
roku 1987 a prvních typech karet Sound Blaster), který nabízí jen 4
oscilační vlny a 9 hlasů mono 2-operátorové syntézy, přičemž ani ten
většina hudebníků nebyla schopná opravdu využít. Navíc se rozšířil
názor, že tento čip je určen pro napodobování klasických hudebních
nástrojů (pravděpodobně kvůli jeho použití ve spoustě levných
elektronických nástrojů), k čemuž samozřejmě není příliš vhodný,
podobně jako např. analogové syntetizéry. V poslední době se ale FM
syntéza znovu dostává na světlo.
Dříve jsem používal zmíněný zvukový čip OPL2 ve zvukové kartě
Sound Blaster 2 a programy Reality ADlib Tracker a EdLib. Byl to můj
první syntetizér, i když mi vlastně tenkrát nepatřil, ale mohl jsem ho
od roku 1992 používat. Když jsem později získal Sound Blaster Pro 2,
nebyl problém vyměnit v počítači jednu kartu za druhou, protože čip
OPL3 dokáže pracovat i jako OPL2, což znamená, že všechny zvuky
vytvořené pomocí OPL2 hrají stejně i na OPL3. Mohl jsem tedy zachovat
své starší skladby a začít využívat rozšířených zvukových možností.
|
|
Alesis Q49
Klávesový ovladač Alesis Q49 z roku 2010. Klávesnice
pokrývá čtyři oktávy, rozsah lze posouvat. Používám ho pro živé hraní
pomocí syntetizérů, které nemají vlastní klávesnici.
|
|
Doepfer R2M
Páskový ovladač (ribbon controller) Doepfer R2M z
roku 2004. Používám ho pro živé hraní pomocí různých syntetizérů.
Páskový ovladač je jedním z nejstarších ovladačů elektronických
hudebních nástrojů.
|
|
Roland TMC-6 + Yamaha TP70
Trigger MIDI převodník Roland TMC-6 z roku 2002 a
bicí pad Yamaha TP70 z roku 2013.
|
|
Midiman Portman 2x4
MIDI převodník Midiman Portman 2x4. Je určen k
propojení počítače PC, ke kterému je připojen přes paralelní port, a
hudebních nástrojů, ke kterým je připojen přes klasický port MIDI.
Obsahuje dva MIDI vstupy a čtyři MIDI výstupy.
|
|
MIDI Solutions Thru
MIDI převodník MIDI Solutions Thru. Obsahuje jeden
MIDI vstup a dva MIDI výstupy.
|
|
MIDI Solutions Merger
MIDI převodník MIDI Solutions Merger. Obsahuje dva
MIDI vstupy a jeden MIDI výstup.
|
|
Sonuus G2M V3
MIDI převodník Sonuus G2M V3 z roku 2015, který je
vylepšením původního G2M z roku 2009. Převádí zvuk na MIDI a je určen
hlavně pro kytaru, ale lze ho použít pro libovolný zdroj zvuku. Já mám
v plánu ho používat jako rozhraní mezi thereminem a MIDI, tedy pomocí
thereminu bych mohl ovládat jiné hudební nástroje. Problém je v tom, že
se mi to zatím nepodařilo a nevím, proč to nefunguje. Uvidíme.
|
|
Korg CA-40
Hudební nástrojová ladička Korg CA-40. Původně jsem
ji používal pro kontrolu analogového syntetizéru Arturia MicroBrute a
později pro naladění hudebního programu, který jsem naprogramoval pro
počítač Sinclair ZX Spectrum. Zatím jsem ji kupodivu nikdy nevyužil pro
žádný akustický nástroj.
|
|
Korg MA-1
Hudební metronom Korg MA-1.
|
|
Behringer FEX800
Efektový procesor Behringer FEX800 z roku 2005.
Nabízí 16 typů úpravy zvuku, např. reverb, delay, chorus, phaser a
podobně.
|
|
Sony HR-MP5
Efektový procesor Sony HR-MP5.
|
|
Boss SE-70
Efektový procesor Boss SE-70.
|
|
Behringer Xenyx 1202
Mixážní pult Behringer Xenyx 1202 z roku 2013.
|
|
Art Tube MP Studio V3
Mikrofonní předzesilovač Art Tube MP Studio V3 z
roku 2002.
|
|
Yamaha MT4X
Čtyřstopý magnetofon Yamaha MT4X z roku 1994
používající chromové páskové kazety (Type II). Umožňuje nahrávat jednu
až čtyři stopy současně, každou upravovat ekvalizérem a dvěma externími
efektovými procesory a pro každou připojit nezávislý zvukový výstup.
Jednu ze stop lze využít pro synchronizační kód s dalšími zvukovými
zařízeními. Pro zvýšení kvality záznamu je možné použít dvojnásobnou
rychlost pásku a systém dbx, jejichž kombinací výrazně vzrůstá
dynamický rozsah a odstup šumu od signálu (neznám přesné parametry
Yamahy MT4X, ale kazetové magnetofony s dbx běžně dosahují dynamického
rozsahu 110 dB a odstupu šumu od signálu 92 dB).
|
|
Tascam DR-05
Digitální nahrávací zařízení Tascam DR-05 z roku
2011. Používám ho pro nahrávání hotové hudby určené ke zpracování v
počítači, tedy takové, kterou nepotřebuji nahrávat do více stop a jde
mi jen o to, abych výsledek dostal do počítače. Zařízení umožňuje
nahrávat stereo zvuk s maximálními parametry 24 bitů a 96 kHz (tedy
současná studiová kvalita). Nahrávání se provádí přes dvojici
zabudovaných mikrofonů nebo stereo zvukový vstup.
|
|
Boss BR-600
Digitální nahrávací zařízení Boss BR-600 z roku
2005. Umožňuje nahrávat čtyři mono stopy a dvě stereo stopy, ale
maximálně dvě mono stopy nebo jednu stereo stopu najednou. Maximální
parametry zvuku jsou 16 bitů a 44,1 kHz (tedy jako CD). Nahrávání se
provádí přes dvojici zabudovaných mikrofonů nebo dva mono zvukové
vstupy nebo stereo
zvulový vstup. Zařízení obsahuje také digitální ekvalizér, kompresor,
de-esser, odstranění šumu, efektový procesor (reverb, chorus, delay,
phaser, simulace kytarových zesilovačů, úprava hlasu a další), stříhání
zvukových stop, doprovodné bicí nástroje a další pomůcky. Celkově se
jedná o velmi dobrý přístroj překvapující malou velikostí, z pohledu
dnešní technologie chybí jen 24-bitový zvuk a lepší displej (ten
bohužel nebyl nic moc ani v době výroby přístroje). Používám ho jako
přenosné studio pro některé typy nahrávek.
|
|
FMR RNC1773
Zvukový kompresor FMR RNC1773 z roku 1999.
|
|
Roland MC-50 mkII
Sekvencer Roland MC-50 mkII z roku 1992, který je
mírným vylepšením verze MC-50 z roku 1990. Vzhledově vypadají obě
naprosto stejně (kromě nápisu se jménem), ale jsou tu dvě změny. MC-50
mkII přidává synchronizaci s dalšími nahrávacími zařízeními a možnost
okamžité práce se soubory typu SMF (standard MIDI file). MC-50 sice
také umožňuje používat soubory SMF, ale tuto funkci je potřeba při
každém zapnutí sekvenceru nahrát z diskety, což je důvod, proč jsem
zvolil MC-50 mkII. Přestože přístroj umožňuje detailní úpravu
nahraných sekvencí, z dnešního pohledu je práce s ním neohrabaná,
především kvůli malému displeji se dvěma řádky textu. Kdysi měly
sekvencery tohoto typu velký význam, ale několik let před výrobou MC-50
už sekvencery na počítačích běžně nabízely grafické zobrazení sekvencí.
Přesto byl tento a podobné přístroje velmi úspěšné, protože ne každý
chtěl při skládání hudby nebo na koncertě pracovat s počítačem. Já ho
používám hlavně pro přehrávání hotových částí skladeb během živého
hraní.
|
|
AT&T Globalyst 510
Počítač AT&T Globalyst 510 z roku 1994. Jde o
počítač typu PC s procesorem 486 DX2 / 66 MHz, zvukovou kartou Sound
Blaster Pro 2 a operačním systémem DOS. Sympatická je jeho malá
velikost, tichý chod a dobrá kompatibilita s programy pro DOS. Vzhledem
k tomu, že ho používám mimo jiné pro skládání hudby, vyměnil jsem
vnitřní ventilátor za jiný, který není vůbec slyšet. Pro práci s hudbou
používám hlavně MIDI sekvencer Cakewalk 5.
|
|
Cakewalk 5
MIDI sekvencer Cakewalk 5 firmy Twelve Tone z roku
1994 pro operační systém DOS. Navazuje na starší verze Cakewalku pro
DOS vytvářené od roku 1987. Provozuji ho na počítači typu PC s
procesorem 486 DX2 / 66 MHz a pro komunikaci s elektronickými hudebními
nástroji používám externí MIDI převodník Midiman
Portman 2x4, který je k počítači připojen přes paralelní port. I když
existují i jiné MIDI sekvencery pro DOS, Cakewalk je jediný, který z
mého pohledu vypadá přijatelně. Jak si lze z obrázku všimnout, změnil
jsem barvy programu a textový mód (80 x 60 znaků s vyšší frekvencí).
Dalšími možnostmi, jak bych mohl propojit Cakewalk s hudebními
nástroji, jsou sériový port (pomocí sériového kabelu PC-Mac), MIDI port
zvukové karty (pomocí speciálního kabelu), speciální MIDI karta
(nezkoušel jsem, ale dříve to bylo běžně používané), nebo externí MIDI
převodník připojený přes sériový port.
|
|
FM-Kingtracker
Hudební tracker FM-Kingtracker z roku 1999 pro
operační systém DOS. Provozuji ho na počítači typu PC s procesorem 486
DX2 / 66 MHz a zvukovou kartou Sound Blaster Pro 2, z níž využívám
zvukový čip Yamaha OPL3 (YMF 262). Program podporuje také čip Yamaha
OPL2 (např. ve zvukových kartách AdLib a prvních typech karet Sound
Blaster).
|
|