Hudba

Hudební a zvukové počítačové programy, které používám

Mé práce

Yamaha CS1x

01.mp3 • 02.mp3 • 03.mp3 • 04.mp3 • 05.mp3 • 06.mp3 • 07.mp3 • 08.mp3 • 09.mp3 • 10.mp3 • 11.mp3 • 12.mp3 • 13.mp3 • 14.mp3 • 15.mp3 • 16.mp3 • 17.mp3 • 18.mp3 • 19.mp3 • 20.mp3 • 21.mp3

Ve skutečnosti jsem tuto sbírku skladeb nesložil přímo ke zmíněnému filmu, ale vzhledem k tomu, že jsem v tomto případě prováděl také filmový střih, vybíral jsem hudbu ze svých starších výtvorů tak, aby se hodila ke konkrétním částem filmu, a pak jsem podle ní film stříhal. U některých skladeb je slyšet, že jsem ještě moc neznal možnosti Yamahy CS1x.

Soundtrack k filmu ICDDEA 2015:

01.mp3 • 02.mp3 • 03.mp3 • 04.mp3 • 05.mp3 • 06.mp3 • 07.mp3 • 08.mp3

V tomto případě byl postup opačný. Film už byl kompletně nastříhaný od jiného autora, takže jsem musel skládat hudbu přímo pro konkrétní části filmu tak, aby tam časově sedla a aby se její části hodily ke konkrétním scénám a jejich změnám. Proto občas v průběhu stejné skladby hudba mění svůj charakter i rychlost. Protože bylo vhodné, aby film byl hotový co nejdříve, složil jsem soundtrack ve volných chvílích během dvou týdnů, proto možná některé části nejsou příliš propracované.

Soundtrack k filmu Operation Wiener Schnitzel:

01.mp3 • 02.mp3

Tentokrát jsem hudbu složil k filmu jako celku a nemění se podle jeho částí. Prováděl jsem sice i střih filmu, ale jen tak, aby souhlasil s délkou hudby, a současně jsem upravoval hudbu tak, aby pokrývala délku filmu.

Soundtrack k filmu Wavrechain-sous-Denain 2015:

01.mp3 • 02.mp3 • 03.mp3 • 04.mp3 • 05.mp3 • 06.mp3 • 07.mp3

Soundtrack k filmu De Donkere Gracht:

01.mp3 • 02.mp3 • 03.mp3 • 04.mp3 • 05.mp3 • 06.mp3 • 07.mp3 • 08.mp3 • 09.mp3 • 10.mp3

Soundtrack k filmu Ma nafx nitkellem bil-Malti:

01.mp3 • 02.mp3 • 03.mp3 • 04.mp3 • 05.mp3 • 06.mp3 • 07.mp3 • 08.mp3 • 09.mp3

Soundtrack k filmu Le château du nord:

01.mp3 • 02.mp3 • 03.mp3 • 04.mp3 • 05.mp3 • 06.mp3 • 07.mp3 • 08.mp3

Soundtrack k filmu Jihozápadní integrál:

01.mp3 • 02.mp3 • 03.mp3 • 04.mp3 • 05.mp3 • 06.mp3 • 07.mp3 • 08.mp3 • 09.mp3 • 10.mp3 • 11.mp3 • 12.mp3 • 13.mp3 • 14.mp3

Soundtrack k filmu Olomoucký guláš:

01a.mp3 • 01b.mp3

Vzhledem k tomu, že během přehrávání hudby se mluví, původní záměr byl, aby hudba byla nenápadná a nerušila. Jak je ale slyšet, jako obvykle mi to ujelo, takže ve filmu bylo nutné hudbu zeslabit. Dále bylo potřeba, aby se několikrát plynule opakovala, proto začátek skladby navazuje na její konec. Na této stránce jsou sice uvedeny dvě skladby, ale ve skutečnosti ta druhá není určena s samostatnému poslechu, obsahuje jen zvuky bicích nástrojů a v poslední části filmu doprovází první skladbu.

Yamaha CS2x

01.mp3 • 02.mp3 • 03.mp3

Yamaha OPL2 (YM 3812)

cesta.mp3 • kmost.mp3 • snidane.mp3 • brambory.mp3 • razor.mp3 • stromy.mp3 • sfred.mp3 • mklavir.mp3 • spagety.mp3 • wclub.mp3 • pizza.mp3 • dumgm.mp3 • sanque.mp3 • mdrevo.mp3 • montparn.mp3 • lostrov.mp3 • gandb.mp3

Skladby jsem složil v letech 1995–1996, ale autor tohoto filmu je použil až v roce 2015.

Soundtrack k filmu Návštěva z Prahy (1995–1996):

irwin.mp3 • xenphax.mp3 • stolek.mp3 • spectrum.mp3 • sblade.mp3 • xothrax.mp3 • gkytara.mp3 • chodba.mp3

Opět hudba z let 1995–1996 použitá autorem tohoto filmu v roce 2015.

Soundtrack k filmu Expedice 5: Vídeň (1995–1996):

monn.mp3

A ještě jednou hudba z let 1995–1996 použitá autorem tohoto filmu v roce 2015.

Výběr dalších skladeb (1995–1996):

agent.mp3 • agent2.mp3 • apanae.mp3 • bkopi.mp3 • bluewind.mp3 • chemins.mp3 • dvez.mp3 • eewne.mp3 • enrico.mp3 • forest.mp3 • frocks.mp3 • hostinec.mp3 • hrad1.mp3 • hrad2.mp3 • htrava.mp3 • inn.mp3 • legenda.mp3 • lile.mp3 • noc.mp3 • pcurtain.mp3 • pgate.mp3 • pstairc.mp3 • sinclair.mp3 • tenne.mp3 • titulky.mp3 • tkytara.mp3 • train.mp3 • tunel.mp3 • wespee.mp3 • yovera.mp3 • zacatek.mp3 • zahrada.mp3

Vzhledem k tomu, že zvukový čip Yamaha OPL2 ani zvuková karta Sound Blaster 2 neobsahují žádné předdefinované zvuky, musel jsem všechny "hudební nástroje" použité v uvedených skladbách vyrábět synteticky, což byla teprve ta správná programovací zábava, zvlášť když jsem nevěděl, jak přesně funguje FM syntéza, a některé parametry jsem jen odhadoval podle sluchu. Na druhou stranu jsem měl možnost pracovat se skutečným zvukovým syntetizérem, učit se, jak funguje, a vyrábět nové zvuky, čímž může hudba získat na zajímavosti.

Předpokládám, že některé skladby budou opět použity jiným autorem k některých jeho filmům.

Mé vybavení

Yamaha CS1x

Digitální syntetizér Yamaha CS1x z roku 1996. Zvuk je vytvářen přehráváním zvukových vzorků uložených v paměti o velikosti 4,5 MB. Ta obsahuje 480 zvuků hudebních nástrojů, 11 bicích sestav a další hromadu zvukových vzorků, které lze používat pro vytváření nových zvuků. Ty jsou složené z jednoho až čtyř hlasů se spoustou parametrů, 128 takových zvuků je předdefinováno a dalších 128 lze vytvořit a uložit do paměti. Celková polyfonie je 32 hlasů stereo a CS1x je kompatibilní se zvukovými standardy GM, GS a XG. Hlavní zajímavostí jsou poměrně velké možnosti úpravy zvuků ve stylu analogových syntetizérů a jejich skládání do vrstev, pro živé hraní se hodí šest otočných ovladačů. Pokud by to někomu připadalo příliš složité, může využívat jen standardu XG, který je mocnějším nástrojem, než by většina lidí předpokládala. Díky tomu lze pracovat i s efektovým procesorem (reverb, delay, chorus, phaser, distortion a podobně). Podporováno je 16 kanálů MIDI. Klávesnice pokrývá pět oktáv, rozsah lze posouvat. Vzhledem k tomu, že CS1x obsahuje sériový port TO HOST, pro připojení k počítači stačí použít sériový kabel (podobně jako u novějších nástrojů USB). Dříve jsem pracoval s tímto připojením, ale později jsem začal mít složitější sestavu a používám klasické propojení typu MIDI. Yamaha CS1x byl můj první klávesový syntetizér, který jsem koupil jako novinku v roce 1996. O několik let dříve jsem sice mohl dělat pokusy na Kawai FS-690, ale ten mi nepatřil, nebyl s ničím propojený přes MIDI a také nevím, jestli bych ho označil jako syntetizér.

Yamaha CS2x

Digitální syntetizér Yamaha CS2x z roku 1999. Podobný jako Yamaha CS1x, ale s pamětí 16 MB obsahující 779 zvuků hudebních nástrojů, 30 bicích sestav a další hromadu vzorků pro vytváření nových zvuků, kde 256 je předdefinovaných a dalších 256 lze vytvořit a uložit do paměti. Některé zvuky jsou stejné, jako má Yamaha EX5, některé jsou nahrané ze zvukového výstupu Yamahy FS1R. Polyfonie je 64 hlasů stereo, možnosti úpravy zvuků jsou mírně rozšířené (např. high pass filter), pro živé hraní je tu osm otočných ovladačů. CS2x je zpětně kompatibilní s CS1x, ale ne stoprocentně – některé zvuky a skladby vytvořené pomocí CS1x nezní stejně na CS2x. Kdyby byl výsledek vždy stejný nebo lepší, nebyl by to problém, ale bohužel některé mé skladby z CS1x zní na CS2x hůře, protože jsem kombinaci zvuků ladil speciálně pro CS1x. Proto mám zatím obě dvě.

Arturia MicroBrute

Analogový syntetizér Arturia MicroBrute z roku 2014. Nabízí jeden hlas vytvářený jedním oscilátorem s možností míchat tři různé oscilační vlny a suboscilátor, přičemž každou vlnu i suboscilátor lze nezávisle upravovat. Dále je tu multifunkční rezonanční filtr, generátor obálky, nízkofrekvenční oscilátor, sekvencer a několik dalších doplňků. Zajímavostí je malá matice pro propojování různých částí systému nebo spojování s jinými zvukovými generátory, čímž se nástroj částečně přibližuje k modulárnímu syntetizéru. Klávesnice se zmenšenými klávesami pokrývá dvě oktávy, rozsah lze posouvat. MicroBrute může zpracovávat i externí zvukový vstup. Stylem vytváření zvuku a možnostmi se částečně podobá známému staršímu syntetizéru Roland SH-101. V 80. a 90. letech analogovou syntézu masově nahrazovaly digitální zvukové generátory, ale v posledních letech se opět vrací a objevuje se v čím dál více nástrojích.

Waldorf Streichfett

Digitální syntetizér Waldorf Streichfett z roku 2014. Jedná se o emulátor starých smyčcových syntetizérů, tedy cílem nejsou ani široké možnosti vytváření zvuku, ani věrný zvuk klasických smyčcových nástrojů, ale napodobení analogových smyčcových syntetizérů ze 70. let. A stejně jako tyto přístroje umožňuje i Streichfett bohatou polyfonii, v tomto případě 128 hlasů stereo. Dále je k dispozici osmihlasý generátor doplňkových zvuků a jednoduchý efektový procesor. Bohužel nelze nezávisle ovládat hloubku a rychlost efektu, jsou spojené, což je škoda, protože jinak procesor zní dobře. Kdyby nástroj neměl tento nedostatek, obsahoval by efekt delay a aspoň primitivní displej, byl by pro mě bezchybný.

Theremin Thor

Analogový syntetizér Theremin Thor z roku 2016, který je zajímavý především způsobem ovládání, kdy se ruce pohybují ve vzduchu a nedotýkají se nástroje. Zvuk vytváří oscilátor s jedním hlasem a jednou barvou zvuku, pomocí dvou antén lze ovládat výšku a hlasitost tónu. Theremin je jedním z prvních elektronických hudebních nástrojů. Nemám ho propojen s počítačem (ani by to nešlo), používám ho pouze pro živé hraní pomocí jeho vlastního zvukového generátoru, nebo jako ovladač pomocí převodníku Sonuus G2M V3.

Casio CZ-1000

Digitální PD (phase distortion) syntetizér Casio CZ-1000 z roku 1985. V tomto případě PD syntéza pracuje s 8 typy oscilační vlny a 8 hlasy mono 1-oscilátorové syntézy, nebo 4 hlasy 2-oscilátorové syntézy. Dva libovolně vytvořené zvuky lze také skládat do jednoho kombinovaného zvuku, pak nástroj používá jen jeden hlas. Zajímavostí jsou 8-krokové obálky (většina jednodušších syntetizérů používá 4-krokové). Jde o téměř stejný nástroj jako známější Casio CZ-101 z roku 1984, které ale má zmenšené klávesy, přičemž klávesy CZ-1000 jsou normální velikosti. U obou typů klávesnice pokrývá čtyři oktávy.

Akai S20

Sampler Akai S20 z roku 1997. Pro zálohování nahraných zvuků je určena disketová jednotka.

Roland Alpha Juno-1 + DTronics DT 300

Analogový syntetizér Roland Alpha Juno-1 z roku 1986. Nabízí 6 hlasů mono 1-oscilátorové syntézy, klávesnice pokrývá čtyři oktávy. Jde o téměř stejný nástroj jako Roland Alpha Juno-2 ze stejného roku, který se liší jen pětioktávovou dynamickou klávesnicí a dírou na paměťovou cartridge. Později jsem k němu přikoupil externí programátor DTronics DT 300 z roku 2015, který je vytvořen podle programátoru Roland PG-300 (původní programátor určený k Alpha Juno-1). Zvuky lze sice vytvářet i bez něho přímo na nástroji, ale vzhledem k tomu, že nástroj nabízí jen malý jednořádkový displej a nepohodlná fóliová tlačítka (bohužel byla v době výroby v módě), dal jsem přednost externímu programátoru. Pokud někdo nestojí o vytváření nových zvuků a chce jen používat hotové zvuky, potom naopak ocení malou velikost a hmotnost nástroje.

Yamaha DX11 + Volt Crafty X81pg

Digitální FM syntetizér Yamaha DX11 z roku 1988. V tomto případě FM syntéza pracuje s 8 typy oscilační vlny a 8 hlasy stereo 4-operátorové syntézy (8 algoritmů). Klávesnice pokrývá 5 oktáv. Později jsem k němu dokoupil externí programátor Volt Crafty X81pg z roku 2015. Ten není špatný, ale vadí mi velmi malá tlačítka na levé straně a navíc programátor v tomto případě bohužel nepřináší příliš velké pohodlí a ušetření práce.

Kawai K5m

Digitální aditivní syntetizér Kawai K5m z roku 1987. Hlavní zajímavostí je aditivní syntéza, pomocí které lze vytvářet velké množství typů zvuků, ale jejich vytváření je velmi obtížné (navíc je ze záhadných důvodů prováděno pomocí miniaturních tlačítek – možná proto, aby vzhled nástroje působil elegantně). Dále je tu 16 hlasů, spousta možností kombinování a ovládání zvuků a čtyři nezávislé zvukové výstupy. Displej je slušně velký a grafický (umožňuje zobrazovat cokoliv, nejen text nebo předdefinované grafické tvary), ale bohužel opět ze záhadných důvodů nejsou grafické možnosti skoro vůbec využívány, na rozdíl třeba od pozdějšího Waldorf Blofeld. Původně jsem měl verzi Kawai K5 ze stejného roku, která má naprosto stejné funkce jako K5m, jen má navíc kvalitní pětioktávovou klávesnici a kolečka ohýbání tónu a modulace, ale později jsem ji prodal. Sice mám obecně raději klávesové verze, ale v případě K5 mi vadilo, že nástroj je opravdu velký a těžký.

Waldorf Blofeld

Digitální wavetable syntetizér Waldorf Blofeld z roku 2009. Typ který mám, je někdy označován jako Blofeld Keyboard, protože existuje i malá verze z roku 2007, která se také jmenuje Blofeld a má naprosto stejné funkce, jen je bez klávesnice (proto je někdy označována jako Blofeld Desktop), bez MIDI výstupu a koleček ohýbání tónu a modulace. Nástroj nabízí 3-oscilátorovou virtuálně analogovou syntézu, kde dva oscilátory mohou pracovat také s wavetable syntézou nebo přehrávat uživatelem nahrané zvukové vzorky. Počet hlasů závisí na složitosti vytvořených zvuků, podle výrobce je maximální počet 25 hlasů. Displej je menší než u Kawai K5m, ale jinak mnohem lepší, protože konečně opravdu využívá své grafické možnosti. Klávesnice pokrývá čtyři oktávy a působí kvalitním dojmem. Pro mě je nejzajímavější wavetable syntéza, která navazuje na známý PPG Wave a pozdější Waldorf Q a Microwave (Blofeld obsahuje wavetable i z těchto nástrojů). Dále jsou tu dva multifunkční filtry, efektový procesor a virtuální modulační matice umožňující zvukově propojit spoustu věcí s jinou spoustou věcí. V původní verzi operačního systému nástroje byly nějaké chyby, ale naštěstí je výrobce postupně opravil. Jediná nepříjemná věc je odfláknutý manuál, takže na některé věci je potřeba přijít samostatně, nebo je zjistit z jiných zdrojů.

Novation Bass Station 2

Analogový syntetizér Novation Bass Station 2 z roku 2013.

Kurzweil ME-1 (Micro Ensemble)

Digitální syntetizér Kurzweil ME-1 (Micro Ensemble) z roku 2002. Jde o malý zvukový modul téměř bez ovládacích prvků a s miniaturním displejem zobrazujícím maximálně dva znaky najednou. V paměti o velikosti 16 MB obsahuje stejné zvuky jako Kurzweil PC2, které přehrává s polyfonií 32 hlasů stereo. Celkem je k dispozici 256 zvuků hudebních nástrojů, které, jak je u Kurzweilu zvykem, jsou velmi kvalitní. Nástroje Kurzweil se dříve často používaly ke tvorbě hudby pro hollywoodské filmy, ale v případě ME-1 by asi pro kompletní hudbu tohoto typu byl problém v pouhých 32 hlasech. Na modulu nejsou žádné ovladače úpravy zvuků, v recenzích se lze dočíst, že zvuky nelze upravovat, a ani v manuálu nejsou žádné informace tohoto typu, ale ve skutečnosti je upravovat lze. Stačí pomocí MIDI použít nějaký externí ovladač nebo sekvencer a manuál ke Kurzweilu PC2R, kde je seznam parametrů každého zvuku a jejich přiřazených ovládacích prvků. U většiny ovládacích prvků nejsou uvedeny jejich MIDI kódy, ale lze je najít v jiné části manuálu a takto poskládat celý systém. Bohužel i manuál k PC2R je trochu odfláknutý, některé změny parametrů jsou dost špatně slyšitelné a na displeji se nezobrazují, takže mi dalo dost práce všechno vyzkoušet a srozumitelně sepsat. Úprava zvuků je poněkud neobvyklá – většina ostatních nástrojů tohoto typu obsahuje sadu úprav, která je společná pro všechny zvuky, ale v ME-1 má každý zvuk vlastní sadu možných úprav.

Yamaha VL70-m

Digitální syntetizér s fyzikálním modelováním Yamaha VL70-m z roku 1996. Jde o malý zvukový modul s jedním hlasem stereo a téměř stejným zvukovým systémem jako Yamaha VL1. Jeho zajímavostí je vytváření zvuku na základě fyzikálních modelů akustických hudebních nástrojů, tedy zvuky nejsou předem nahrané, ale vytvářejí se během hraní podle tvaru modelovaného nástroje, pohybu vzduchu uvnitř, vibrací struny a podobně. Proto výsledný zvuk zní živěji než pomocí předem nahraných zvukových vzorků nástrojů, jak je to běžné u většiny jiných syntetizérů. Změnou parametrů je možné simulovat i chování neexistujících nástrojů, nebo kombinovat vlastnosti různých nástrojů.

Boss DR-660

Digitální bicí automat Boss DR-660 z roku 1992.

Cyclone Analogic TT-606

Analogový bicí automat Cyclone Analogic TT-606 z roku 2016. Je inspirován známým bicím automatem Roland TR-606, ale na rozdíl od něho obsahuje možnost připojení přes MIDI a další vylepšení.

Sound Blaster Pro 2

Zvuková karta Sound Blaster Pro 2 z roku 1991 pro počítače PC, z níž pro vytváření hudby používám jen zvukový čip Yamaha OPL3 (označovaný také jako YMF 262). Ten vytváří zvuk na principu FM syntézy, která v tomto případě nabízí 8 typů oscilační vlny a 18 hlasů stereo 2-operátorové syntézy (2 algoritmy), z nichž 12 lze po dvojicích spojovat do 6 hlasů 4-operátorové syntézy (4 algoritmy). Pokud vezmu v úvahu jen 4-operátorovou část, její možnosti jsou téměř stejné jako u některých známých profesionálních hudebních nástrojů, např. Yamaha TX81Z, Yamaha DX11, Yamaha YS200, Yamaha TQ5 nebo herní konzole Sega Mega Drive. 2-operátová část je podobná např. nástrojům Yamaha SY22 a Yamaha SY35, které ale jako doplněk používají ještě další typ syntézy. Pro srovnání, slavná Yamaha DX7, kterou používala snad polovina známých hudebníků v 80. letech, nabízí 16 hlasů 6-operátorové FM syntézy (32 algoritmů), ale jen jeden typ oscilační vlny (sinus). Zvukový čip OPL3 získal v 90. letech špatnou pověst, protože v té době vycházela FM syntéza z módy, což bylo způsobeno tím, že naprostá většina hudebníků nebyla schopná pomocí ní vytvářet nové zvuky a stále jen používali několik stejných typů. Dále si spousta lidí plete OPL3 se starším typem OPL2 (YM 3812 – např. ve zvukových kartách AdLib z roku 1987 a prvních typech karet Sound Blaster), který nabízí jen 4 oscilační vlny a 9 hlasů mono 2-operátorové syntézy, přičemž ani ten většina hudebníků nebyla schopná opravdu využít. Navíc se rozšířil názor, že tento čip je určen pro napodobování klasických hudebních nástrojů (pravděpodobně kvůli jeho použití ve spoustě levných elektronických nástrojů), k čemuž samozřejmě není příliš vhodný, podobně jako např. analogové syntetizéry. V poslední době se ale FM syntéza znovu dostává na světlo. Dříve jsem používal zmíněný zvukový čip OPL2 ve zvukové kartě Sound Blaster 2 a programy Reality ADlib Tracker a EdLib. Byl to můj první syntetizér, i když mi vlastně tenkrát nepatřil, ale mohl jsem ho od roku 1992 používat. Když jsem později získal Sound Blaster Pro 2, nebyl problém vyměnit v počítači jednu kartu za druhou, protože čip OPL3 dokáže pracovat i jako OPL2, což znamená, že všechny zvuky vytvořené pomocí OPL2 hrají stejně i na OPL3. Mohl jsem tedy zachovat své starší skladby a začít využívat rozšířených zvukových možností.

Alesis Q49

Klávesový ovladač Alesis Q49 z roku 2010. Klávesnice pokrývá čtyři oktávy, rozsah lze posouvat. Používám ho pro živé hraní pomocí syntetizérů, které nemají vlastní klávesnici.

Doepfer R2M

Páskový ovladač (ribbon controller) Doepfer R2M z roku 2004. Používám ho pro živé hraní pomocí různých syntetizérů. Páskový ovladač je jedním z nejstarších ovladačů elektronických hudebních nástrojů.

Roland TMC-6 + Yamaha TP70

Trigger MIDI převodník Roland TMC-6 z roku 2002 a bicí pad Yamaha TP70 z roku 2013.

Midiman Portman 2x4

MIDI převodník Midiman Portman 2x4. Je určen k propojení počítače PC, ke kterému je připojen přes paralelní port, a hudebních nástrojů, ke kterým je připojen přes klasický port MIDI. Obsahuje dva MIDI vstupy a čtyři MIDI výstupy.

MIDI Solutions Thru

MIDI převodník MIDI Solutions Thru. Obsahuje jeden MIDI vstup a dva MIDI výstupy.

MIDI Solutions Merger

MIDI převodník MIDI Solutions Merger. Obsahuje dva MIDI vstupy a jeden MIDI výstup.

Sonuus G2M V3

MIDI převodník Sonuus G2M V3 z roku 2015, který je vylepšením původního G2M z roku 2009. Převádí zvuk na MIDI a je určen hlavně pro kytaru, ale lze ho použít pro libovolný zdroj zvuku. Já mám v plánu ho používat jako rozhraní mezi thereminem a MIDI, tedy pomocí thereminu bych mohl ovládat jiné hudební nástroje. Problém je v tom, že se mi to zatím nepodařilo a nevím, proč to nefunguje. Uvidíme.

Korg CA-40

Hudební nástrojová ladička Korg CA-40. Původně jsem ji používal pro kontrolu analogového syntetizéru Arturia MicroBrute a později pro naladění hudebního programu, který jsem naprogramoval pro počítač Sinclair ZX Spectrum. Zatím jsem ji kupodivu nikdy nevyužil pro žádný akustický nástroj.

Korg MA-1

Hudební metronom Korg MA-1.

Behringer FEX800

Efektový procesor Behringer FEX800 z roku 2005. Nabízí 16 typů úpravy zvuku, např. reverb, delay, chorus, phaser a podobně.

Sony HR-MP5

Efektový procesor Sony HR-MP5.

Boss SE-70

Efektový procesor Boss SE-70.

Behringer Xenyx 1202

Mixážní pult Behringer Xenyx 1202 z roku 2013.

Art Tube MP Studio V3

Mikrofonní předzesilovač Art Tube MP Studio V3 z roku 2002.

Yamaha MT4X

Čtyřstopý magnetofon Yamaha MT4X z roku 1994 používající chromové páskové kazety (Type II). Umožňuje nahrávat jednu až čtyři stopy současně, každou upravovat ekvalizérem a dvěma externími efektovými procesory a pro každou připojit nezávislý zvukový výstup. Jednu ze stop lze využít pro synchronizační kód s dalšími zvukovými zařízeními. Pro zvýšení kvality záznamu je možné použít dvojnásobnou rychlost pásku a systém dbx, jejichž kombinací výrazně vzrůstá dynamický rozsah a odstup šumu od signálu (neznám přesné parametry Yamahy MT4X, ale kazetové magnetofony s dbx běžně dosahují dynamického rozsahu 110 dB a odstupu šumu od signálu 92 dB).

Tascam DR-05

Digitální nahrávací zařízení Tascam DR-05 z roku 2011. Používám ho pro nahrávání hotové hudby určené ke zpracování v počítači, tedy takové, kterou nepotřebuji nahrávat do více stop a jde mi jen o to, abych výsledek dostal do počítače. Zařízení umožňuje nahrávat stereo zvuk s maximálními parametry 24 bitů a 96 kHz (tedy současná studiová kvalita). Nahrávání se provádí přes dvojici zabudovaných mikrofonů nebo stereo zvukový vstup.

Boss BR-600

Digitální nahrávací zařízení Boss BR-600 z roku 2005. Umožňuje nahrávat čtyři mono stopy a dvě stereo stopy, ale maximálně dvě mono stopy nebo jednu stereo stopu najednou. Maximální parametry zvuku jsou 16 bitů a 44,1 kHz (tedy jako CD). Nahrávání se provádí přes dvojici zabudovaných mikrofonů nebo dva mono zvukové vstupy nebo stereo zvulový vstup. Zařízení obsahuje také digitální ekvalizér, kompresor, de-esser, odstranění šumu, efektový procesor (reverb, chorus, delay, phaser, simulace kytarových zesilovačů, úprava hlasu a další), stříhání zvukových stop, doprovodné bicí nástroje a další pomůcky. Celkově se jedná o velmi dobrý přístroj překvapující malou velikostí, z pohledu dnešní technologie chybí jen 24-bitový zvuk a lepší displej (ten bohužel nebyl nic moc ani v době výroby přístroje). Používám ho jako přenosné studio pro některé typy nahrávek.

FMR RNC1773

Zvukový kompresor FMR RNC1773 z roku 1999.

Roland MC-50 mkII

Sekvencer Roland MC-50 mkII z roku 1992, který je mírným vylepšením verze MC-50 z roku 1990. Vzhledově vypadají obě naprosto stejně (kromě nápisu se jménem), ale jsou tu dvě změny. MC-50 mkII přidává synchronizaci s dalšími nahrávacími zařízeními a možnost okamžité práce se soubory typu SMF (standard MIDI file). MC-50 sice také umožňuje používat soubory SMF, ale tuto funkci je potřeba při každém zapnutí sekvenceru nahrát z diskety, což je důvod, proč jsem zvolil MC-50 mkII. Přestože přístroj umožňuje detailní úpravu nahraných sekvencí, z dnešního pohledu je práce s ním neohrabaná, především kvůli malému displeji se dvěma řádky textu. Kdysi měly sekvencery tohoto typu velký význam, ale několik let před výrobou MC-50 už sekvencery na počítačích běžně nabízely grafické zobrazení sekvencí. Přesto byl tento a podobné přístroje velmi úspěšné, protože ne každý chtěl při skládání hudby nebo na koncertě pracovat s počítačem. Já ho používám hlavně pro přehrávání hotových částí skladeb během živého hraní.

AT&T Globalyst 510

Počítač AT&T Globalyst 510 z roku 1994. Jde o počítač typu PC s procesorem 486 DX2 / 66 MHz, zvukovou kartou Sound Blaster Pro 2 a operačním systémem DOS. Sympatická je jeho malá velikost, tichý chod a dobrá kompatibilita s programy pro DOS. Vzhledem k tomu, že ho používám mimo jiné pro skládání hudby, vyměnil jsem vnitřní ventilátor za jiný, který není vůbec slyšet. Pro práci s hudbou používám hlavně MIDI sekvencer Cakewalk 5.

Cakewalk 5

MIDI sekvencer Cakewalk 5 firmy Twelve Tone z roku 1994 pro operační systém DOS. Navazuje na starší verze Cakewalku pro DOS vytvářené od roku 1987. Provozuji ho na počítači typu PC s procesorem 486 DX2 / 66 MHz a pro komunikaci s elektronickými hudebními nástroji používám externí MIDI převodník Midiman Portman 2x4, který je k počítači připojen přes paralelní port. I když existují i jiné MIDI sekvencery pro DOS, Cakewalk je jediný, který z mého pohledu vypadá přijatelně. Jak si lze z obrázku všimnout, změnil jsem barvy programu a textový mód (80 x 60 znaků s vyšší frekvencí). Dalšími možnostmi, jak bych mohl propojit Cakewalk s hudebními nástroji, jsou sériový port (pomocí sériového kabelu PC-Mac), MIDI port zvukové karty (pomocí speciálního kabelu), speciální MIDI karta (nezkoušel jsem, ale dříve to bylo běžně používané), nebo externí MIDI převodník připojený přes sériový port.

FM-Kingtracker

Hudební tracker FM-Kingtracker z roku 1999 pro operační systém DOS. Provozuji ho na počítači typu PC s procesorem 486 DX2 / 66 MHz a zvukovou kartou Sound Blaster Pro 2, z níž využívám zvukový čip Yamaha OPL3 (YMF 262). Program podporuje také čip Yamaha OPL2 (např. ve zvukových kartách AdLib a prvních typech karet Sound Blaster).